Reklama
 
Blog | Klára Zelenková

Agresivní rétorika místo pádných argumentů. Aneb ať žije Svaz mužů

Český svaz mužů vyzval premiéra Mirka Topolánka, aby odvolal ministryni Džamilu Stehlíkovou. A to proto, že do Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů nenominovala mezi zástupce a zástupkyně nestátních neziskových organizací právě toto sdružení. To je už poměrně známý fakt, který není potřeba dále rozebírat. Okomentování si ale zaslouží činnost Svazu a vystupování jeho představitelů.

Jako podklad poslouží webové stránky Českého svazu mužů, na nichž se objevují články typu "Feministky, čarodějnice a opičky bonobo", a souhlasné reakce členů a členek, jež jsou pod podobnými texty uvedeny. Za zvláštní pozornost pak stojí verbální projevy hlavních představitelů Svazu – z posledních dnů zejména vystoupení viceprezidenta Miroslava Salače v pořadu Martina Veselovského 20 minut (Radiožurnál).

Jen recese? Kdepak!

Absence argumentů, neschopnost pohotově reagovat a předkládat smysluplná fakta, která by činnost Českého svazu mužů opodstatnila … a odhalila, proč zrovna toto sdružení by mělo být nominováno do Rady – tak lze ve stručnosti shrnout Salačovo vystoupení.

Reklama

Opravdu má být organizace, která není schopna jasně zformulovat, o co usiluje a jak konkrétně řeší otázky nerovnosti, členem tak důležitého orgánu, jako je Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů? Má vůbec toto uskupení právo na to, aby vyzývalo ministryni k odstoupení?

Za předpokladu, že by aktivity Svazu mužů byly pojímány na úrovni recese a zesměšňování všeho, co souvisí s feminismem a diskriminací žen, pak by to jistě mnohé nepřekvapilo. Jenže jak podotkl Miroslav Salač v již zmiňovaném pořadu, Český svaz mužů pojímá svou činnost naprosto vážně.

Naše činnost spočívá v … no v čem?

Na rozdíl od Ligy otevřených mužů, jež byla do Rady nominována právě jako zástupce mužského hlasu, však Český svaz mužů nelze považovat za organizaci, jež by vyvíjela konkrétní činnost, která by do této problematiky (odstraňování nerovnosti a diskriminace mezi pohlavími) mohla něco smysluplného přinést. Doplňme, že hlavním úkolem Rady, jakožto poradního orgánu vlády, je předkládat doporučení a návrhy, které povedou k vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže.

Položme si nyní základní otázku: Čím konkrétně se Svaz mužů zabývá? Na webových stránkách se dočteme, že "Český svaz mužů je sdružením, které hájí zájmy heterosexuálních mužů, pro které je biologicky přirozené žít se ženou, plodit potomstvo, zastávat roli otce a pečovat o rodinu". Příspěvek nám ale neříká nic o tom, jakým způsobem chce Svaz zájmy těchto mužů hájit, respektive jakou činnost bude vyvíjet k tomu, aby bylo dosaženo rovnosti a tito muži nebyli diskriminováni.

Co smysluplného a hmatatelného tedy svaz pro "heterosexuální muže" dělá? Kromě publikování článků, které z velké části nejsou "původní" (tedy od členek a členů), nýbrž přebírány z jiných zdrojů, nelze zaznamenat žádnou hmatatelnou a aktivní činnost, jež by Český svaz mužů vyvíjel. Samozřejmostí je agresivní rétorika, která ostře kritizuje všechno, co vyprodukovaly ženy napojené na feminismus a gender, a koneckonců i ženské spolky obecně. Právě to byl hlavní důvod, proč Džamila Stehlíková upustila od záměru nominovat Český svaz mužů do Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.

Konkrétní činy na místo agresivní rétoriky

V porovnání s organizacemi, který byly do Rady nominovány (včetně Ligy otevřených mužů), tak Český svaz mužů nenabízí nic konkrétního, čím by jednání o rovných příležitostech (v rovině poradního orgánu vlády) mohl obohatit.

Posuďte sami: Rosa řeší problematiku domácího násilí, týraných a osamělých žen po rozvodu, Gender Studies působí jako centrum, které různými nástroji prosazuje otázky rovnosti mužů a žen, Otevřená společnost přispívá ke konsolidaci občanské společnosti jako celku (rovné příležitosti pro ženy a muže jsou jednou z činností této neziskové organizace) – posledním jmenovaným sdružením jsou Mateřská centra. Jak je patrné ze stručného popisu, kromě neziskovek Rosa a Liga otevřených mužů, u nichž lze předpokládat, že svou činnost vyvíjení především pro ženy (Rosa) a muže (Liga), jsou zbylé tři určeny pro zástupce a zástupkyně obou pohlaví.

A teď srovnejte činnost těchto neziskových organizací s tou, kterou vyvíjí Český svaz mužů … 

Zmiňované nestátní neziskové organizace navíc mají přesně vymezenou oblast působnosti, jejich představitelky a představitelé se v dané problematice orientují. Přitom je důležité znovu zopakovat, že v porovnání se Svazem mužů všech 5 organizací vyvíjí konkrétní, smysluplnou a hlavně prospěšnou činnost. Ať už poskytováním informací a poradenstvím, pořádáním akcí pro veřejnost, včetně vzdělávacích a školících seminářů, vydáváním informačních letáků, tiskových a publikačních materiálů či prezentací výsledků šetření a statistických dat … což bezesporu vede k odstraňování nerovnosti a diskriminace mezi ženami a muži. 

Raději dále v duchu feministek, čarodějnic a opiček bonobo

Na závěr se tedy znovu ptám: Jaký je program Českého svazu mužů, který dle údajů organizace sdružuje více než 18 tisíc členů a členek? Co konkrétního může Radě nabídnout?

Nechť si pánové (ale i některé dámy) ze Svazu mužů dál vyměňují komentáře pod články typu „Feministky, čarodějnice a opičky bonobo" nebo "Feminismus se žen zastat na pravém místě neumí". Skutečná jednání o rovnosti ať raději přenechají těm, kteří k této problematice mají co říci (na základě praxe a aktivit) a hlavně – mohou toto téma obohatit. 

Zbývá už jen pro informaci doplnit, že Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů má celkově 23 členek a členů, konkrétně je tvořena 12 ženami a 11 muži – z tohoto počtu jsou z nestátních neziskových organizací 4 ženy (Rosa, Gender Studies, Otevřená společnost, Mateřská centra) a 1 muž (Liga otevřených mužů). Podíl žen v Radě činí 52,17 procent, což je další fakt, který se Českému svazu mužů nezamlouvá.