Reklama
 
Blog | Klára Zelenková

Skutečně média diskriminují ženy?

Kritici a kritičky mediální scény vyčítají redakcím, že se dostatečně nevěnují ženám a ženské tematice. Skutečně? Opravdu média stále diskriminují ženy? Vždyť bližší pohled na obsah jednotlivých deníků ukáže, že s pravidelností se v nich opakují náměty, jako platová nerovnost, otázka většího zapojení žen do politiky, rodinná problematika, skloubení kariéry s výchovou dětí apod. Citovány jsou představitelky různých ženských hnutí, dokonce i ženy, které samy sebe označují jako feministky. Tak v čem je problém?

Dnešní prezentace ženského pohlaví se s tou, která panovala, dejme tomu v průběhu 90. let, nedá vůbec srovnávat. Nejenže se tehdy média nezajímala o ženskou tematiku, ale prakticky stejný nezájem byl přisuzován ženám jako celku (výjimkou bylo kriminální zpravodajství a kauzy, v nichž ženy hrály hlavní roli). Když už se média některým ženským aspektem přeci jen zabývala, užívala přitom generické maskulinum i tehdy, když informovala výhradně o ženách. Takový text pak vypadal následovně: Nehodu přežil jen jeden člověk (přestože tím jedním "člověkem" byla žena), nejbohatší Evropan usedl do čela koncernu (opět šlo o ženu).

Problém ovšem je, že všichni ti, kteří médiím vytýkají nedostatečnou či nerovnoprávnou prezentaci žen, zohledňují právě tyto skutečnosti, tedy opírají se o závěry průzkumů a analýz provedených v 90. letech, nebo na počátku 21. století. Od té doby se ale způsob nazírání na ženy/ženskou tematiku podstatně změnil. Kritika médii navíc často vychází pouze z útržkovitých informací, například z analýzy zpravodajství deníku pouze po určitou dobu nebo se zaměřuje na hodnocení pouze určitého aspektu. Dva měsíce jsou ale málo na to, aby mohl být učiněn objektivní závěr, stejně tak sledování pouze určité rubriky nic neřekne o tom, zda se dané periodikum (dostatečně) věnuje, či nevěnuje ženské problematice.

Ženská tematika/problematika (jde o náměty typu platová nerovnost, kvóty … nikoliv o články vycházející z každodenního zpravodajství), si během posledního roku našla své místo prakticky ve všech denících – zpráva vydaná ČTK je vesměs se 100% pravděpodobností převzata a publikována v rámci konkrétní rubriky v daném periodiku. Některé celostátní deníky dokonce již vyčlenily okruh novinářek a novinářů (spíše však jen novinářek), kteří/které tyto náměty pravidelně zpracovávají. Ti přitom navštěvují akce ženských spolků, potřebují-li nějaký komentář, neváhají feministické aktivistky sami kontaktovat …

Reklama

Navzdory tomu lze ovšem souhlasit s tvrzením, že prezentaci ženského pohlaví stále provázejí stereotypy. Média se tak na jedné straně snaží odbourávat zažitá klišé, na druhé je však opětovně vytváří a podporují. Ať už je to strukturou otázek, nadužíváním generického maskulina nebo obrazovým materiálem, o rovnosti mezi pohlavími nelze v těchto případech hovořit.

Otázkou pak zůstává, zda nerovnosti provázející mediální prezentaci žen a mužů (ano, i muži jsou v některých ohledech médii diskriminováni!) vůbec někdy vymizí. Média nepochybně odrážejí dění ve společnosti, spolu s tím se samy aktivně podílejí na formování toho, co považují za důležité … nejsou to ovšem JEN média, která podporují stereotypní prezentaci žen. Zamyslet by se v první řadě měly ženy samy a v druhé řadě pak společnost jako celek. Dokud se nezmění veřejné mínění (např. kritika pracujících matek za to, že upřednostňují kariérní postup před nonstop péčí o děti a rodinu, která mimochodem často vychází od samotných žen), můžeme změnu v periodikách očekávat jen stěží …

 

slovníček pojmů

Ženská tematika/problematika = jde o náměty, které se týkají platové nerovnosti, menšinového zastoupení žen v politice a dalších rozhodujících funkcích, prezentace úspěšných žen, feminismu apod. Podle kritiků a kritiček mediální scény se redakce těmto námětům věnují pouze sporadicky a když už, tak je odsouvají na méně "čtivé" stránky. Stávající prezentace ženského pohlaví podle nich kopíruje patriarchální uspořádání společnosti a dominanci mužského prvku ve všech rozhodujících funkcích.

Stereotypy v médiích = přisuzování "zaručených" vlastností mužům i ženám, např. ženy jsou slabé, citlivé, poddajné, muži zase statní, nebojácní, hrdinové … Stereotypy v médiích se promítají v obrazovém materiálu, výběru témat, způsobu zpracování, nadužíváním generického maskulina apod.

Generické maskulinum = podstatné jméno rodu mužského, které souhrnně označuje muže i ženy. Výhodou při jeho užívání v mediální praxi je ekonomizace vyjadřování (je jednodušší říci studenti, než rozepisovat studenti a studentky). Generická maskulina ale vyvolávají dojem, že text nepamatuje na ženy, nýbrž že hovoří použe o mužích.